Latrína

Po rozcvičce a snídani jsme dostali dopis, že se na královském dvoře konají rytířské hry, které zahrnují skalní golf a famfrpál. Vyrazili jsme se tedy zůčastnit. V obouch hrách se projevila naše týmová spolupráce a touha po výhře. Po obědě a poledním klidu jsme si šli zahrát latrínu. Zácpa měla u sebe všechen toaletní papír, kterej jsme my museli získat a donést ho k hajzlbábě na latrínu. Jenže to nebylo tak lehké. Cestou nás mohl chytit mazlavý, smradlavý, tuhý nebo tekutý průjem  a toaletní papír nám vzít. Museli jsme být rychlý a obezřetní. S latrínou jsme si vystačili na celé odpoledne a pak vyrazili zpět na chalupu na večeři. Po večeři jsme měli ještě chvíli čas na to, si uklidit. Potom se šli ti větší z  nás dívat na film a ti menší vyrazili na večerní bojovku. Větší se zůčastnili také, jenomže po tmě. Protože se nám ztratil posel, museli jsme psaní doručit my. Místo, kam se mělo psaní dostat, bylo hluboko v lese u lucerny. Nacházeli se tam přízraky, které nás mohly odhalit a vzkaz nám sebrat, proto jsme se museli plížit, plazit a být potichu. Byl to adrenalin. Užili jsme si to a po sprše zalehli, abychom byli odpočinutí a svěží na další den...